Otázka zní, že co a jak by měl zvládnout?
Každý člověk se narodil s individuálním posláním. Nejsou dva lidé na světě, kteří by měli stejný plán. Možná podobný.
Rovněž nejsou dva lidé na světě se stejnými vlastnostmi. Tento soubor individuálních vlastností a schopností, navíc ovlivňuje prostředí a lidé, se kterými člověk vstupuje do interakce.
Každý byl spolu-programátorem svého života.
Tento program je tvořen sofistikovaně a má za úkol dosažení určitého cíle, spíše bych řekl, určitého souboru cílů.
V životě může člověk dosáhnout posunu v určitých parametrech. Je podstatné, aby se pohnul ve vývoji vpřed.
Co je konečným cílem? Jednota.
S jakými dílčími úkoly sem nyní jednotlivec přišel nevíme a ani to, nakolik byl jeho plán naplněn. Zdánlivě mohl někdo selhat, ale svůj úkol splnil na 110 %, a naproti tomu se někoho život může zdát úspěšný, ale nedosáhl ani 50 % z toho, co si naplánoval. Materiální úspěchy nebo neúspěchy mohou být vodítkem, ale nejsou určujícím a hodnotícím kritériem.
Toto neumí nikdo z lidí posoudit.
A nyní ke té otázce z nadpisu. Člověku je naplánovaný život jen takový, jaký má význam a je zvládnutelný.
Komu bylo více dáno, od toho se bude více vyžadovat.
Co tedy je třeba dělat? Zlepšovat nejen sebe, ale i všechno kolem. A hlavně vztahy mezi lidmi. Vztahy mezi lidmi jsou samostatná kapitola. Je to virtuozita. Žij a nech žít.
Rozvíjení individuality neegoistickým způsobem. Neutlačuj a nenech se udupat.
Hlavním smyslem života je žít správně.
To, co je správné nám napoví hlas zevnitř ale i vnější okolnosti, zkušenosti, ať už naše nebo odpozorované z okolního světa.
Hlavně je třeba se zbavit strachu. Ne nadarmo se říká, co se bojíš-li jsi správný, tedy spravedlivý.
Čti tenhle článek na blogu Koncept
