Korupce? Buďme k sobě upřímní
Bílé a černé vrány.
Představte si, že před vás někdo postaví truhlu plnou peněz a dá vám na výběr. Řekne vám: "Peníze ti sice nepatří, patří celé společnosti, ale pokud si najdeš důvod, tak si z nich můžeš odebrat kolik chceš. Ale o to, co si ponecháš, ukrátíš všechny ostatní."
Peníze leží rovnou před vámi a stačí jen načít. Nový dům, auto a luxusní život je na dosah. Důvodů k tomu, aby se člověk obohatil, má mnoho. Je nedoceněný, vždyť i jiní kradou, může zabezpečit své děti a proč by ho mělo zajímat, že někdo jiný má méně. Vždyť nakonec jim něco málo zůstane, a to jim musí stačit.
Kolik lidí ze sta, by nepodlehlo korupci? Deset procent? Korupcí získává každá strana, korumpovaní i korumpující, nějakou výhodu před ostatními, kteří se tím stávají poškození.
Kromě státních zakázek jsou to různé funkce a posty, kde se lidé chovají tendenčně podle toho, co jim funkci udrží nebo přinese jiné benefity.
Jak potom může přežít systém, který je založen na tom, že úzká skupina lidí rozhoduje o financích celé společnosti. Nemá šanci. Obzvlášť pokud vezmeme fakt, že takový kmín si k sobě vždy najdou cestu a zároveň si mezi sebe bílou vránu nepustí.
Pokud je můj předpoklad, že 90 % lidí by se zachovalo v různé míře nepoctivě správný, a to si každý zvažte sám, tak se zamysleme, co to v konečném důsledku znamená.
Jaké je pro jednotlivce z tohoto marasmu východisko? Mnoho lidí je zoufalých, jenže většina z nich patří do té skupiny 90 %.
Takže platí, že zloděj křičí: „Chyťte zloděje.“ Přesně tak.
Systém nefunguje náhodile.
Co tím systém sleduje? Proč je to takto nastaveno? Proč je to tak, že někdo má přístup k těmto zdrojům a jiní zase ne?
To, že existuje v takových šílených podmínkách, kde máte pocit, že někdo přehazuje peníze vidlemi a někdo nemá pomalu na chleba, odráží stav společnosti, která se zde, řekněme v rámci EU, nyní nachází. Je to jako v džungli. Obrazně, protože džungle je perfektně uspořádaná a její existence je založena na pravidlech, přičemž EU je totální chaos. Na Slovensku je podobný.
Co z toho vyplývá pro jednotlivce? Zkouška a škola.
V minulosti to všechno jinak nebylo. Takže tato naše doba je podobná. V tomto prostředí, které se jistým způsobem jeví jako menší nebo větší peklo, je třeba si zachovat, respektive získat pravou tvář.
• Bez ohledu, v jakém stavu se nachází společnost, tak jednotlivec nemá žádný důvod nebýt spravedlivý.
• V každém případě si vyspělejší jednotlivec uvědomuje, že jeho štěstí nezávisí na tom, zda něco ukradne.
• Smysluplný a užitečný majetek, nelze získat nepoctivě.
Člověk si musí uvědomit, že všechno je založeno na rovnováze. Pokud něco získáš nepoctivě, tak to postupně nějak ztratíš. Možná přes něco jiného než to, co jsi neprávem nabyl. Život je tajuplný, člověk může pozorovat okolí, ale nejlepší školu má sám na sobě a svých zkušenostech. Každý se má co učit.
