Kritické myšlení
Nekonstruktivní kritika, je mlácení prázdné slámy, ze které se ještě nikdo nikdy nenajedl. Nepřináší prospěch jednotlivci ani společnosti.
Je poměrně velká skupina lidí, kteří vedou takzvané hospodské řeči, nově kavárenské. Mnozí z nich nemají dostatečnou mozkovou výbavu, a chtějí jen aby moudře vypadali. Dále jsou to škůdci, zlomyslníci, závistivci a povaleči.
Vědí přesně co je špatně, ale na otázku, jak by to dělali lépe, zůstane hrobové ticho. A ještě ohlušující ticho nastane, když se jich zeptáte na to, co produkují a tvoří oni.
Třeba si uvědomit, že vedením takových prázdných řečí pouze ztrácejí drahocenný čas, a ještě i poslední zbytky rozumu. Nepřináší jim to žádný užitek, ale ztrátu.
Kritické myšlení je založeno na posuzování méně a více vhodné alternativy. Člověk, který se snaží o lepší řešení, si trénuje mozek a rozšiřuje obzory, což se mu vrátí v podobě užitečných nápadů. Je produktivnější a tvořivější. Už jen samotný fakt, že se věnuje něčemu a je aktivní, znamená hodně.
Zde se zastavme a zamysleme nad tím, do jaké míry jsou děti ve školách vedeny k takovému konstruktivnímu myšlení. Již za našich časů jsme byli zahrnuti množstvím nesmyslných údajů. Školy nevychovávaly tvůrce, myslitele ale papoušky. A teď vychovávají duhové papoušky. Podle toho to nyní ve společnosti také vypadá. Když papoušek vychovává duhového papouška.
Nechci se dotknout rozumných lidí, jen se zamýšlím nad tím, co vidím většinou kolem sebe.
