Proč nadáváte novinářům?
Že prý lžou, nepíší pravdu a píší o všem špatném, jen ne o tom, co byste chtěli.
Ale vždyť oni píší jen o tom, za co mají zaplaceno. Respektive více zaplaceno. Tak, jak to dělá většina společnosti. Mají přece své rodiny, hypotéky, sen o vile na pobřeží a jiné mokré sny.
Zuboženě stojí na tiskovkách, kde jim někdo čistí žaludek, vyslechnou si kritiku a křik, přičemž vědí, že křičící od nich daleko neodskočí, a následně se odeberou do redakcí a napíšou to co musí.
Novináři jsou placeni ze stejných peněz, jako volební kampaně. Ty, ve kterých probíhá tvrdý boj o koryto. Přesně o to koryto, které je třeba naplnit například z konsolidačního balíčku. Všichni budeme tvrdě makat jako včeličky, aby se korýtko naplnilo.
A z tohoto koryta si pak prasátka, nazývaní také jako oligarchové nebo finanční skupiny a jiné páchnoucí excelence, nabírají plnými hrstmi. Vždy se jim jejich investice bohatě vrátí. To, že kdo je na vrcholu tohoto řetězce, tady nejdu rozebírat, ale ti, co jsou viditelní to určitě nejsou. Ti viditelní, stačí pokud mají postačující ohebnou páteř neboli bezcharakterní, dostatečně hloupí a poslušní. Podstatou je, že na vrcholu je trubec a pod ním jsou včeličky, které na něj makají.
Státní zakázky, smlouvy, dotace, různé výhody nebo i zdravotní pojišťovny, zařízení a jiné tunelovací nástroje.
Existují i státní zakázky, kde „šťastný vítěz“ musí předat 90% státnímu úředníkovi nebo takzvanému zmocněnci, vyřizovači. A tyto peníze se pak přerozdělují. Těch 10% mu zůstalo jako provize za to, že neudělal nic. Něco jako transakční daň.
Všichni jsou spokojeni, a včeličky makají...
Co by dal takový Igor, Andrej, Robo, Boris, Peťko či Jožko nebo Ferko za to, aby se dostal do vlády. Slíbí cokoli, podepíše smlouvu i s čertem, aby ho tam někdo dostal. A když se tam dostane, tak potom splácí dluhy a úpisy. Přitom mu nějaký ten drobek padne ze stolu.
Všichni se těšili z vítězství, které bylo placeno více či méně ze stejných peněz.
A součástí tohoto procesu vítězné, manipulační a mozky vymývací kampaně, jsou i novináři. Opět jen napíší to, co jim nadiktují. Kdyby nenapsali, tak by je vyměnili za takové, co by tak učinili. Ale vždyť oni nechtějí přijít o práci. Zavřou oči a píší.
Je jedno kdo vyhraje volby, vítězem je vždy sponzor.
Kdyby volby znamenaly moc lidu, tak by žádné nebyly. Je to jen hra pro hlupáky, ve které vyhraje kandidát, který má například nejhezčí účes, bradu, pěkný oblek nebo úsměv.
Tak na ně nekřičte, vždyť jsou jen součástí téhož potravinového řetězce, na kterém se někdo vydatně nažere.
