Zákon dlouhých nosů

Optimální a spravedlivé by bylo, kdyby člověku za každých ukradených, nepoctivě získaných 100 000 EUR narostl nos o 1 centimetr.

Byla by to docela legrace, ale někomu by určitě do smíchu nebylo. Přineslo by to celou řadu komplikací a problémů, které by bylo třeba řešit. Šlo by hlavně o bezpečnost. Představte si, že vám někdo neopatrně píchne nosem do oka. Asi by musely být povinné brýle. Někomu by nestačila doma výška stropu. Při otáčení se v posteli by zapřel rypáčkem o strop. Nevejdete se do výtahu, v autě musíte mít otevřené okno. Mnozí by chodili se sklopenou hlavou.

V takovém parlamentu už na toto mysleli dopředu a proto je zasedací místnost tak prostorná a zároveň je sezení terasovité. Zcela ideální stav. Už jen stačí některé přesadit více dozadu a vše je doladěno. Taková tiskovka by byl také docela oříšek. Nevím, jestli existují mikrofony s tak dlouhým dosahem. Možná by už tiskovky těch, co bojují proti korupci a těch, kteří jsou jako nespravedlivě osočovaní z korupce skončili. Kdo ví?

Asi by několik občanů změnilo svůj trvalý pobyt do Dubaje. Má to logiku. V poušti jen tak někoho nepotkáš, když nepočítám velbloudi, čili by nedocházelo ke kolizím s dlouhými nosy.

Přijímám tento zákon s okamžitou platností. Takže pozor na nosy.

Ptáka znáš po peří a člověka po nose.