Přihlásit se
Zlato vyměňujeme za almužnu
Co je zisk? Skutečný zisk. Vyměnili byste své nové auto za obnošené boty?
Zeptám se jinak. Jsou dvě restaurace. Vycházejme z toho, že obě mají stejné nájemné podmínky, polohu, sortiment a ceny.
Jedna z nich klame hosta na hmotnosti jídel, kvalitě surovin a přípravy, hygieně a řekněme i na kvalitě personálu. Na zákazníkovi jí nezáleží. Tato restaurace dosáhla za rok zisku 100 000 EUR.
Ta druhá, dělá věci co nejpoctivěji a záleží jí na tom, aby byl zákazník spokojen. Dosáhla zisku 15 000 EUR.
Která dosáhla většího zisku?
Druhá restaurace, tedy hlavně celý personál a nejen majitel, získala hlavně duchovní zisk. Nezaměřila se na materiální stránku věci, ale cítila a chápala, že restaurace je místo, kde se chce host cítit příjemně, chutně se najíst a odejít spokojen.
Mohl by někdo namítat, že to mohli dělat z vypočítavosti, jen aby se zákazník opět vrátil a že tam žádný dobrý úmysl nebyl. Pokud to není upřímné, tak to nemá dlouhou životnost, a nakonec to sklouzne do nepoctivosti čili duchovnímu zisku blížícímu se nule.
Duchovní zisk zní možná nadpřirozeně, ale on je ve skutečnosti reálný a trvanlivější než materiální. Nedevalvuje se a nepodléhá času. Je to potenciál, který si čerpáme podle našich potřeb během vývoje v různých podobách, které mohou být i materiální.
Jediné, z čeho máte skutečný přínos je ten duchovní, jedině ten, vám může v budoucnu přinést určitý materiální zisk. Proč mluvím určitý, nějaký? Na výši materiálního zisku nezáleží ale podstatný je dobrý pocit, klid a hlavně štěstí. To nelze vyvážit zlatem. Materiální je v tomto světě také důležitý, ale čistě materiální vám štěstí nepřinese. Pokud se chvíli potrápíte a úspěch se nedostaví ihned, tak není třeba zoufat a být netrpělivý, duchovní hodnota je trvalá, neztratí se a může se také objevit v podobě úspěchu i ve zcela jiné oblasti než v restauraci. To štěstí si na vás někde počká.
Dobrý úmysl, poctivost, pracovitost a snaha se zlepšovat vám přinese největší zisk v podobě štěstí.
Já materiální zisk nezatracuji a ani neposuzuji podle něj lidi. Třeba si však uvědomit, že pro někoho je požehnáním a jiného prokletím. Jednomu může přinést štěstí a druhého může zničit. Kdo rozděluje bohatství a podle jakého klíče? Podle potřeb duchovního růstu. Pokud je někdo méně bohatý, neznamená že je nešikovný, líný nebo nepoctivý. Materie je jako písek v dětském pískovišti. Učíme se s ní zacházet a zhodnocovat ji. Její vlastnictví nás učí i pokoře. Známe přece pořekadlo, že peníze a moc zotročují člověka. Mohou a nemusí.
Nikdo není dokonalý a na chyby máme nárok, je však důležité se z nich poučit a neopakovat tytéž donekonečna.
Podívejme se kolem sebe. Ať už ve zmiňované restauraci, hotelu, obchodě a kdekoli jinde. Jak se na vás dívá personál a co od provozu očekává majitel. Vítají vás s tím, že vám chtějí maximálně vyjít vstříc a poskytnout kvalitní službu, nebo se majitel večer ptá na výši tržby místo spokojenosti zákazníka? Vyrobí továrna výrobek tak, aby vám co nejdéle vydržel? Stavbař postaví dům tak, aby se v něm majitel cítil příjemně a užíval jej bez problémů? Sportovec a herec myslí na diváka, nebo mu je bližší honorář a sláva? Upřímné odpovědi nám osvětlí příčiny našeho úspěchu nebo neúspěchu. Navigují nás k lepšímu a šťastnějšímu životu.
To, pokud vám chce někdo škodit, tady ani nemusíme rozebírat. Ten, kdo druhému jámu kope, tomu se zelení? Asi těžko, ale to dotyčný pochopí až narazí do betonové zdi.
Takhle je to se vším. Ať píšete knihu, sportujete, obchodujete, stavíte, opravujete, úřadujete, léčíte nebo učíte. Děláte-li věci s láskou, pro radost, užitek a dobro lidí, přináší vám to štěstí.
Je lepší chodit šťastný v obnošených botách, které mají pro nás cenu zlata.
